Leonardo da Vinci řekl: "Vpravdě je člověk králem zvířat, neboť je svou brutalitou předčí. Žijeme ze smrti druhých. Jsme chodící hřbitovy!
Většina organismů žije na úkor jiných. Život jednoho živočicha si vyžádá smrt druhého živého tvora. Savci se dělí na masožravce, býložravce, plodožravce a všežravce. Za všežravce je považován i člověk, neboť se živí jak masitou, tak i rostlinnou stravou. Původně však, než byl člověk přírodními podmínkami donucen zabít kvůli potravě zvíře, byl sběrač a živil se rostlinnou stravou. Pro toto tvrzení existují archeologické důkazy, ale i při porovnávání zažívacích orgánů člověka s trávicím systémem jiných savců zjišťujeme, že zažívací systém antropoidních opic - lidoopů - je nápadně podobný zažívacímu systému lidí. Tyto opice patří spolu s člověkem do biologické rodiny primátů. Masožravci a všežravci mají ovšem zcela jiné trávicí orgány. Střeva člověka jsou pětkrát delší než jsou střeva šelem porovnatelné hmotnosti. Strava tedy prochází střevy člověka velmi dlouho, a proto dochází ke hnilobnému rozkladu požitého masa. Mnohé produkty tohoto rozkladu jsou toxické, dostávají se krví do celého organismu a jsou jednou z příčin lidských chorob.
Důležité jsou i další rozdíly mezi masožravci a druhem, ke kterému patří i člověk. Zuby masožravců jsou ostré, špičaté, přizpůsobené na trhání kůže a masa. Zuby člověka jsou kromě řezáků ploché, široké, přizpůsobené na žvýkání a drcení plodů, semen a ořechů. I drápy šelem jsou velmi ostré, zatímco nehet člověka se může lehce zlomit i na slupce pomeranče. Žaludeční šťáva masožravců je desetkrát kyselejší než žaludeční šťáva člověka. Umožňuje strávit i srst, šlachy a kosti.
Ale člověk má navíc rozum a svědomí. Rozumem může své počínání ovlivnit. Člověk si může uvědomit, že kvůli potravě nemusí zabíjet zvířata. Svědomí to může podpořit. Dnes je na světě už jen málo míst, kde nehostinné prostředí nutí člověka zabíjet zvířata, aby se udržoval naživu.
Přestože tato fakta vyvracejí běžný názor na naše stravování, lidé se masem živí. Na druhé straně však vždy existovali a stále existují lidé, kteří se konzumace masa i ostatních živočišných produktů zříkají. Následují tak mnoho svých vegetariánských předchůdců, kteří žili po celou dobu existence lidské civilizace. Byli jimi například: Sokrates, Platon, Hippokrates, Seneca, Vergilius, Leonardo da Vinci, Michelangelo, Rousseau, Voltaire, Goethe, Schiller, Byron, Shelley, L.N. Tolstoj, Romain Rolland, G.B Shaw, Franz Kafka, Albert Schweitzer a mnoho dalších. Příčin, které lidi vedou k tomu, aby odmítali maso jíst je nepočítaně. zdravější stravování - životospráva, ekonomické, ekologické či důvody etické a estetické. Každý vegetarián může mít své.
Vysvětleme si ještě, kdo vlastně vegetariáni jsou a do jakých skupin se mohou dělit. Vegetariáni jsou lidé, kteří se odmítají zúčastňovat vraždění a zabíjení, a to i nepřímo. Vegani nesouhlasí i s podmínkami, v nichž zvířata žijí, a proto odmítají i veškeré zvířecí produkty. Všichni se vyhýbají výrobkům, ve kterých byly použity přísady ze zvířat nebo byly na zvířatech testovány.

- Vegetariáni, kteří jedí rostlinné produkty, vejce a výrobky z mléka se nazývají laktoovovegetariáni, pokud jedí pouze rostlinné produkty a vejce, jsou to ovovegetariáni, pokud jen rostlinné produkty a mléčné výrobky, pak jsou to laktovegetariáni.
- Lidé, kteří se vzdali nejenom požívání, ale i používání všech živočišných produktů (kůže, kožešin, vlny, peří a medu), jsou vegani.
- Striktní vegani, kteří se živí pouze plody a některými zásobními orgány rostlin (ovocem, ořechy, semeny apod.) se nazývají fruitariáni. I tito lidé, pokud mají pestrou stravu, mohou z plodů získat všechny potřebné živiny.
- Vitariáni jsou lidé, kteří jedí pouze syrovou stravu. Někteří pijí i syrové mléko a jedí tepelně nezpracované výrobky z něj.

Nyní se podrobněji zabývejme nejčastějšími důvody, proč vegetariáni odmítají maso.


Zdraví:
Člověk chce být zdravý, je mu nepříjemné, když ho něco bolí, bojí se nemocí. Již starořecký lékař Hippokrates tvrdil, že naše potrava by měla být naším lékem. Mnoho nemocí dnešního "moderního" člověka je způsobeno jeho nesprávnou stravou. Přejídání, špatné kombinace potravin, nadmíra tuků a cukrů, rafinovaná, chemicky ošetřovaná strava. Jídlo se stalo smyslem života, ale my nežijeme proto, abychom jedli, leč jíme proto, abychom žili. Už i u nás se dostalo do podvědomí části veřejnosti, že maso a mléčné výrobky, doporučované v dřívější době nejsou právě ideální stravou.
Vegetariánská strava má nízký podíl nasycených tuků a většinou také velmi nízký nebo vůbec žádný obsah cholesterolu. To je v pořádku, protože lidské tělo si dokáže vyrobit tolik cholesterolu, kolik potřebuje, z esenciálních tuků, obsažených v obilninách, semenech a v dalších rostlinných potravinách bohatých na olej. Proto mají vegetariáni výrazně nižší hladinu cholesterolu v krvi a tím nižší riziko vzniku onemocnění srdce a cév. Vegetariáni mívají také nižší krevní tlak než ostatní populace. Choroby srdce, nejčastější příčiny úmrtí v Evropě a USA se mezi vegetariány vyskytují velmi zřídka.
Rakovina je nemocí, která je ve vědeckých studiích asi nejvíce dávána do souvislosti s vysokou konzumací masa. Tuky jsou důležitým zdrojem energie, ale jejich vysoký příjem souvisí se vznikem některých druhů rakoviny. Největší riziko představují již zmíněné nasycené tuky, pocházející z živočišných zdrojů. Vysoký příjem živočišných tuků nutí játra produkovat zvýšené množství žluči a při jejím zpracovávání střevními bakteriemi vzniká určité množství potenciálních karcinogenů. "Lahůdkové" masné výrobky nejenže obsahují vysoké množství sodíku, ale jsou také konzervovány dusitany a dusičnany, které souvisejí se vznikem rakoviny žaludku. Potraviny s vysokým obsahem vlákniny mohou představovat výbornou ochranu proti rakovině tlustého střeva a též proti tzv. civilizačním rakovinám - konečníku, prostaty, dělohy a prsu, na jejichž vzniku má podíl strava s nedostatkem vlákniny, zvláště pak tučná.
S konzumací mléka a mléčných výrobků se také pojí mnoho zdravotních problémů. Máslo, smetana, jogurt, sýr, zmrzlina atd. mají vysoký obsah živočišného tuku a tudíž i cholesterolu, způsobujícího cévní choroby (aterosklerózu). Uveďme si obsah tuku u některých mléčných potravin: máslo: 80%, smetana: 40%, sýr: 25 - 40%, zmrzlina: 20 - 40%. Konzumace potravin s tak vysokým obsahem tohoto typu živočišných tuků úzce souvisí se vznikem infarktů, mozkové mrtvice a rakoviny. Mléčné výrobky navíc obsahují živočišné bílkoviny jako kasein, který může být příčinou alergických (zánětlivých) reakcí, jako je chronická senná rýma, opakované ušní a průduškové infekce, ekzémy, astma a další zánětlivé stavy v kloubech, kůži a střevech.
Mléčné výrobky se propagují jako dobré zdroje vápníku, životně důležitého pro zdravé, silné kosti a "preventivně" chránící před osteoporózou. Osteoporóza však nemá přímou vazbu na nedostatek mléka, ale naopak nadbytek mléka k ní přispívá. Jednoznačně nejdůležitějším faktorem zde však je pohyb. Ztráta pohybu dnešního lidstva je hlavní příčinou řídnutí jeho kostí. Jak jsme si již uvedli, mléčné potraviny obsahují značné množství nasycených tuků, alergenní bílkoviny, ale také pesticidy, hormony i velké množství fosfátů, které mohou neutralizovat užitek z vápníku. Národy s největší spotřebou mléčných výrobků jsou současně i národy s nejvyšším výskytem tohoto onemocnění. Tento jev je pravděpodobně výsledkem účinku velkého množství bílkovin v živočišných potravinách, které ztráty vápníku způsobují.
Jestliže se rozhodneme mléčné výrobky omezit nebo z naší stravy úplně vyloučit, odkud potom získáme vápník a bílkoviny? Uvědomme si, že "veganští" živočichové, jako např. koně a býci si vytvářejí mohutné kostní struktury, aniž by pili mléko nebo jedli sýr. Tato zvířata jako kdyby věděla, že zelené listy, obiloviny, semena a zelenina oplývají vápníkem. Z těchto zdrojů ho můžeme získávat také my, lidé.
Nerozpustná vláknina (např. otruby) zabraňuje nahromadění zbytků potravy ve střevě a snižuje tak působení potenciálních karcinogenů na střevní stěnu. Rozpustná vláknina obsažená v ovoci a zelenině vynáší v trávicím a vylučovacím procesu z organismu toxické látky a karcinogeny.
Převaha masa, mléčných výrobků a vajec a naopak nedostatek vlákniny v "civilizované" stravě je také příčinou chronické zácpy. Potrava zůstává zbytečně dlouho ve střevech, v nichž dochází k nepřirozenému kvasnému a hnilobnému procesu. Jedovaté látky, které by normálně odešly z těla, se vstřebávají do krevního oběhu. To způsobuje běžné poruchy jako bolesti hlavy, podrážděnost, nespavost, celkovou únavu a nechuť k činnosti, náklonnost k infekcím a alergiím. Také se zhoršuje schopnost myšlení a soustředění, neboť se spousta energie vyčerpá k vylučování nežádoucích látek z krve.
Maso navíc obsahuje řadu chemických látek, ať už úmyslně aplikovaných nebo vinou znečištěného životního prostředí. Chovatelé preventivně, leč protizákonně "krmí" dobytek hormony a antibiotiky, jejichž zbytky v aktivní formě najdeme v mase. Zvířata pijí vodu znečištěnou těžkými kovy a zbytky pesticidů, které se potom objeví v řízcích a guláších. V současné době trpí lidé noční můrou v podobě BSE, nemoci "šílených krav." Kontaminace kuřat a vajec bakteriemi salmonely představuje vážné ohrožení zdraví lidí. Nákaza touto bakterií může vyvolat vážný průjem, infekci plic a onemocnění nervového systému, chronickou artritidu a nezřídka i smrt. Toxické odpady průmyslu se vypouštějí do řek a oceánů a pronikají do ekosystémů. Tyto jedy se koncentrují v mase ryb, které pak běžně obsahuje toxické chemické příměsi, o kterých je známo, že způsobují rakovinu, selhání ledvin, poškození nervů a vrozené defekty.
Světová zdravotnická organizace (WHO), Organizace pro výživu a zemědělství při OSN (FAO) i Americká dietetická asociace považují a na základě stovek studií potvrzují, že vegetariánství je zcela vhodný životní styl, a to i pro děti a těhotné ženy.



Ekonomika:
Ekonomové i zemědělci se shodují na tom, že výroba potravin ve světě je částečně omezená velmi nízkou efektivitou produkce masa, vzhledem k efektivitě využití obdělávané plochy. Rostliny produkují mnohem více bílkovin z jednotky povrchu než hospodářská zvířata: hektar půdy, určené na pěstování obilovin může poskytnout pětkrát více bílkovin, než hektar půdy, určené na produkci masa (hektar půdy, určený na pěstování luštěnin dokonce desetkrát více) - dva hektary půdy uživí jednoho člověka, konzumujícího maso, čtrnáct laktoovovegetariánů a padesát veganů! Přesto je například v USA více než polovina obdělávané půdy oseta pícninami. Kdyby se tato půda využívala na bezprostřední produkci živin pro člověka, celková výroba potravin, měřená v kaloriích by vzrostla nejméně čtyřikrát. Většina rostlinných bílkovin se ztrácí během jejich proměny prostřednictvím jatečných zvířat v maso. K vytvoření jedné tuny živočišné bílkoviny je třeba v průměru dvacet tun rostlinné bílkoviny.
Někteří lidé si možná myslí: "Proč se vegetariáni tolik starají o zvířata, když v dnešním světě existují miliony hladovějících dětí, žen a mužů? Tisíce z nich jsou mučeni a zabíjeni? Neměli bychom své sympatie a pomoc raději věnovat trpícím lidem, než zvířatům?" Ale proč lidi a zvířata oddělovat? Cožpak nemají také právo prožít důstojně svůj život? Je opravdu tak těžké, zříci se jedení zabitých stvoření, když chceme lepší život pro lidi? V minulosti lidé jako Gándhí, L.N. Tolstoj, G.B. Shaw, Upton Sinclair a Romain Rolland zasvětili své životy zlepšení životních podmínek utlačovaného lidstva ve své společnosti. Zároveň však také velmi kriticky vystupovali proti zbytečnému zabíjení zvířat pro jídlo. Jejich péče o slušné zacházení se zvířaty nezmenšovala ani nepřekážela jejich úsilí o slušné a spravedlivé zacházení s lidmi. A právě hladomor, jeden z velkých problémů současné civilizace, by mohl být díky rozšíření vegetariánství a spravedlivému rozdělování potravin vyřešen. Obilím, které by mohlo uživit mnoho lidí, se vykrmuje dobytek uměle přemnožený lidským zásahem. Zatímco se lidé v jedné, té "vyspělejší" části světa přejídají a plýtvají potravinami, obyvatelé druhé části trpí a umírají hlady. Polovina plodin, exportovaných z USA končí v žaludcích jatečných zvířat. Část masa spotřebovaného v USA pochází ze zvířat krmených v zahraničí, často v těch nejchudších zemích světa. Harvardský odborník na výživu Jean Mayer (USA) odhaduje, že snížení produkce masa ve Spojených státech amerických o 10% by uvolnilo tolik obilí, kolik by nasytilo šedesát milionů lidí. Jiný odborník, také z USA, profesor George Borgstorm odhadl, že množství rostlinné stravy, kterou se krmí zvířata ve Spojených státech by samo o sobě stačilo k nasycení poloviny lidské populace na celém světě.
Nezanedbatelné je také množství elektrické energie a pohonných hmot, spotřebované na provoz dopravních prostředků (při transportech zvířat), zemědělských strojů, na provoz jatek, mrazících zařízení k uchovávání mrtvých zvířat, kvůli zabránění jejich rozkladu. Vegetariánství je i z ekonomického hlediska velmi výhodné.



Ekologie a životní prostředí:
Dnes je na světě více hospodářských zvířat než lidí. Planeta už nemůže déle zvládat dvě populační exploze - lidskou a hospodářských zvířat. Dobytek spořádá desetkrát více potravy než lidé. Abychom si mohli dovolit chovat takové množství zvířat a uživili je, musíme jim uvolnit prostor. To se nevyplácí jak ekonomicky (viz. výše), tak ekologicky. Pro takové množství zvířat jsou potřebné tisíce hektarů pastvin a polí, na kterých se pěstuje píce, miliony litrů pitné vody.
Tropické deštné pralesy, "plíce planety", jsou nejstarším, nejbohatším, nejproduktivnějším a nejkomplexnějším ekosystémem na Zemi. Žije v nich přes 50 % všech živočišných forem. Každým rokem jsou ale miliony hektarů světových pralesů zničeny. V důsledku toho vyhyne ročně okolo 50 000 druhů živočichů a rostlin. Pásy pralesů jsou káceny kvůli tvrdému kvalitnímu dřevu, nebo aby poskytly půdu zemědělcům, kteří zde buď chovají dobytek nebo pěstují plodiny. Většina této půdy zůstane po několika letech nevyužita, protože půdu a všechny živiny z ní odplaví déšť. Déšť a vítr také podporují půdní erozi nezalesněných ploch. Eroze má na svědomí stálé zvětšování pouští, neúrodných krajin a pustin na celém světě, kde byla půda dříve úrodná a bohatá. Předpokládá se, že třetina světové obdělávatelné půdy bude v brzké době zničena vinou eroze. Odhaduje se, že je nutno osázet stromy oblast o velikosti Indie, aby tyto pomohly zachytit nečistoty ze vzduchu, smog a pomohly řešit skleníkový efekt a globální oteplování. Přesto, bez ohledu na skutečný stav planety, se kácení stále zvyšuje, zbývá již jen zlomek ze zalesněných ploch a deštných pralesů a předpokládá se, že budou z větší části zničeny už za 10 - 20 let, opět hlavně vinou nehospodárného chovu zvířat.
Zmínili jsme také skleníkový efekt a globální oteplování. Vedle automobilové dopravy přispívá ke znečišťování vzduchu a ke zvyšování koncentrací tzv. skleníkových plynů také masný průmysl. Dobytek je druhým největším zdrojem emisí metanu. Vyprodukuje ho asi 200 000 tun denně, přičemž metan má asi čtyřicetinásobně vyšší skleníkový efekt než oxid uhličitý!
Výroba masa vyžaduje nesmírná množství zavlažovací vody k pěstování krmiva a k udržování rozsáhlých pastvin. Žíznivá zvířata je potřebné napojit, linky jatek, zaplavené krví, je nutné oplachovat tisíci litry vody. Životadárné zdroje pitné vody se nebezpečně zmenšují. Na výrobu jednoho kilogramu drůbežího masa se spotřebuje asi 3500 litrů vody, na výrobu jednoho kilogramu hovězího masa asi 100 000 litrů! Porovnejme to s produkcí některých rostlin: brambory - 500 litrů, pšenice - 900 litrů, rýže - 1910 litrů a sojové boby - 2000 litrů. Rozdíl je velmi výrazný.
Výroba hovězího masa je největším znečišťovatelem vody na světě. Uveďme si příklad ze Spojených států amerických. Dobytek zde vyprodukuje dvacetkrát více výkalů než celá populace. Hala slepic, s počtem 60 000 kusů vyprodukuje týdně 82 tun odpadu, který odveze nákladní auto; hovězí dobytek Spojených států vyloučí asi 125 000 kilogramů výkalů za sekundu! Pracovníci v chovech mají několik možností - buď odpad vhodně uskladní, rozptýlí nebo zlikvidují. Nebo ho jednoduše "spláchnou", a tím zvýší koncentraci čpavku a dusičnanů v povrchové vodě, z níž pak přecházejí do vody pitné.



Etika a svědomí:
Při pohledu na rybu v akváriu řekl Franz Kafka: "Teď už se na tebe mohu dívat klidně; už tě nejím." Ze stejného důvodu se tisíce lidí na světě zříkají pojídání masa. Odmítají mít na svědomí smrt krásných a citlivých zvířat. I když není možné nežít na úkor ostatních (tj. rostlin), snižují vegetariáni utrpení živých tvorů s obdobnou nervovou soustavou. Fruitariáni jsou ovšem tak daleko, že jedí pouze plody, čímž se vyhýbají zničení celé rostliny.
Dnes si maso příliš nespojujeme s mrtvým zvířetem. Produkci živočišných potravin zabezpečují bezohledné velkochovy, které ze zvířat udělaly živé výrobní stroje. Málokdo navštívil jatka a dokáže si představit, jak to tam vypadá. Hodně lidí se těchto krutých výjevů bojí, ale tuší, co se asi se zvířaty děje - odmítají přijmout fakta a umučenými zvířaty se stále živí. Mnoho lidí také říká, že má zvířata rádo. Ale co je to za lásku, když dopustí, aby kvůli nim umíraly tisíce zvířat - objekty jejich ušlechtilého citu? Tento rozpor řeší někteří lidé tím, že láskou zahrnují své zvířecí "mazlíčky" psy, kočky atd., ale dále už se nestarají, odkud pochází jejich potrava.

Zvířata jsou moji přátelé a já své přátele nejím! - G.B. Shaw

Normální" člověk přijde do kontaktu se zvířetem prakticky až v obchodě nebo na talíři. To už je zvíře bohužel mrtvé, takže člověk ani neví, jak krásné má kráva oči, že prase je ve skutečnosti velmi čistotné a inteligentní, drůbež ráda pobývá na čerstvém vzduchu a slunci a ryby rády plavou v čisté vodě. Maso se prodává předem rozkrájené, většinou čistě zabalené takže není cítit. Nebo jako "masný lahůdkový výrobek" - salám, klobása atd., takže strávník v podstatě nemá možnost vidět za kusem masa mrtvého tvora. Je dokonale zamaskován, snad jen ta růžová nebo červená, krvavá barva. I "názvy"masa, kusů zvířat, jsou jaksi obecné, neurčité - lidé nejedí krávu, jedí "hovězí", nejedí tele, ale "telecí", nejedí prase, jedí "vepřové". Napadlo vás někdy, jak absurdní je třeba jatečný název "Ráj kuřat"?

Je na každém člověku, jak se rozhodne prožít svůj život. Každý má své individuální hodnoty a cíle a ty jsou pro něj důležité. Ale i když je člověk individualitou, měl by si přesto uvědomit, že není na světě sám. Že by neměl omezovat druhé kvůli svým cílům, že se má učit toleranci, soucitu, a že by měl přizpůsobovat své touhy a činy také touhám a činům ostatních. Svět je pestré a krásné místo pro život. Měli bychom se snažit, aby byl také místem harmonickým. Tím, že lidé jedí maso, umožňují, aby zabíjení zvířat pokračovalo a jsou za smrt zvířat odpovědní.


Co tedy můžeme jíst?:

Jaká hanebnost krmit živé tělo jinými živými těly,
cpát svá chamtivá těla jinými těly,
živit jedno stvoření smrtí jiného stvoření!
Střezte se, ó smrtelníci
pošpinit své tělo tak mrzkou potravou!
Vaše je obilí, jablka, jejichž tíha
Ohýbá větve; vaše jsou hrozny, které se nalévají
Na zelené révě, chutné byliny a zelenina,
měkká a chutná, když se povaří; vaše je mléko
a med z úlu. Země je štědrá
svými dary a její plody
jsou dobré; dává na vaše stoly
jídlo bez prolévání krve a jatek.

Publius Ovidius Naso - "Proměny"

Vítejte v lahodném a etickém světě vegetariánství! Jestliže jste se rozhodli přidat ke statisícům lidí, kteří se zřekli pojídání masa, vybrali jste si stravu nepřeberných chutí a vůní. Vždyť kolik je na Zemi druhů ovoce a zeleniny, ořechů, obilí a jiných rostlin, ze kterých se dá připravit lákavá snídaně, bohatý oběd a slavnostní večeře! Básník Ovidius nám doporučuje také mléko. V době, kdy žil, byla produkce mléka pravděpodobně domácí idylkou. Pokud by žil dnes a viděl, co se za zdmi kravínů děje, asi by neváhal a verše v Proměnách by proměnil.

Některé vegetariánské výrobky či potraviny pro vás mohou být nové, proto si o nich podrobněji povězme:

TOFU - je sražené sojové mléko, známé jako sojový "tvaroh" nebo "sýr". Má vysoký obsah bílkovin, je bohaté na vápník, železo, vitamíny řady B a má nízký obsah sodíku. Dá se využít jako náhrada za maso, vejce a sýry. Prodává se různě upravené - přírodní, bylinkové, česnekové, zeleninové, marinované, uzené.
TEMPEH - je tradiční indonéské jídlo, "sýr" s bílou, ušlechtilou plísní. Je vyroben z fermentovaných sojových bobů. Tempeh může být marinovaný, uzený nebo smažený. Je obohacený o vitamín B12.
SEITAN - je pšeničná bílkovina, náhražka masa. Seitan je vyrobený z pšeničné mouky a je tedy nevhodný pro bezlepkovou dietu. Dá se upravovat různými způsoby. Neobsahuje cholesterol.
SOJOVÉ MLÉKO - alternativa ke kravskému nebo kozímu mléku. Sojové mléko je výborným zdrojem kvalitních bílkovin a vitamínů řady B. Je vyrobeno z předem namočených sojových bobů. Prodává se sušené nebo tekuté, přírodní nebo s příchutí. (Na trhu je také mléko rýžové, pohankové atd.)
SOJOVÝ JOGURT - alternativa k běžným jogurtům. Vyrábí se ze sojových bobů. Je bohatým zdrojem vápníku a dalších minerálů a vitamínů. Prodává se bílý nebo s různými příchutěmi.
SOJOVÁ MAJONÉZA - náhražka klasické majonézy. Neobsahuje cholesterol.
TAHINI - tahini je rostlinné "máslo", vyrobené z nesolených sezamových semen. Sezam je bohatý na bílkoviny, vápník, fosfor. Tahini se dá používat při přípravě omáček, salátových zálivek, dá se použít při pečení, jako náhradní "pojivo" za vejce nebo jako pomazánka na chléb. Rostlinná "másla" se dají vyrobit i z ořechů či mandlí, známé je například arašídové máslo.
NATTO

Tyto a další potraviny se dají sehnat v prodejnách zdravé výživy i v některých supermarketech. České firmy vyrábějící vegetariánské potraviny jsou například Klaso, Sunfood, Vital, Kalma, Sivo atd.

Aby naše tělo normálně pracovalo, potřebuje množství bílkovin, tuků, sacharidů, vitamínů a minerálů. Všechny tyto složky se dají snadno získat v dostatečném množství z čistě rostlinných potravin. Pokud jíte kvalitní, pestrou stravu nemusíte se o své zdraví obávat. Jezte co nejvíce syrového, čerstvého a kvalitního ovoce, zeleniny a ořechů (shnilé a plesnivé nejezte nikdy!), doplňujte je bramborami, celozrnnými obilnými výrobky (pečivo, těstoviny), rýží. Nebojte se ochutnat a zařadit do svého jídelníčku ani "nové" potraviny, které jsou popsány výše. Pokuste se přestat používat rafinovaný cukr, který odčerpává z těla vápník, pijte dostatek kvalitních nápojů. Nebojte se vymýšlet si vlastní recepty a užívejte si příjemné pocity, z toho, že kvůli vaší stravě nemuselo zemřít žádné zvíře. Vegetariánství není jen potravou těla, je také potravou duše.

"Jediný způsob jak žít je nechat žít." - Móhandás Karámčand Gándhí



Použitá a doporučená literatura, zdroje:
- Róši Philip Kapleau: Chránit vše živé - Vegetariánství z hlediska buddhismu (CAD Press, Bratislava, 1991)
- Milan Záruba: Proč nejíst maso (Nakladatelství AVATAR, Praha, 1996)
- MUDr. Ferdinand Bárta: Už nemusíme zomierať predčasne (Fórum zdravej výživy, Bratislava, 1997)
- MUDr. Igor Bukovský: Vegetariánske dieťa (Nový ŽIVOT TURCA, Martin, 1992)
- MUDr. Michael Klaper: Vegánská výživa - čistá a prostá (VEGA, Martin, 1993)
- Erazim Kohák: Zelená svatozář (Sociologické nakladatelství - SLON, Praha 1998)
- Jídlo jako jed, jídlo jako lék (Reader's Digest Výběr, Praha)
- 108 receptů od Góvindy (ISKCON, Jílová 290, 155 00 Praha 5 - Zličín)
- Informační materiály od Vegan Society - Velká Británie
- Informační materiály od PETA - USA
- Informační materiály od FRESH network - Velká Británie

Společnost pro zvířata, 2001